Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sestřelení civilního letadla jako precedent

20. 07. 2014 3:30:02
Mějme dva podobné případy, které se dají srovnat. Dá se z toho něco vyvodit?Opusťme politickou rovinu a pojďme se podívat na dva velmi podobné případy sestřeleného civilního letadla a následného úmrtí bezmála třech stovek pasažérů.

První je poměrně známý případ iránského letadla Airbus A300B2 společnosti Iran Air, který byl sestřelen protivzdušnou obranou americké fregaty USS Vincennes v roce 1988. Tento případ je podrobně popsán a je poměrně známý. Jako zdroj uvádím tento článek, ze kterého vycházím.

Druhým případem je nedávné sestřelení malajsijského letadla Boeing-777 na východě Ukrajiny.

Vyjděme z pracovní hypotézy, že letadlo sestřelili proruští separatisté, ať už s pomocí ruského, anebo ukořistěného ukrajinského protivzdušného kompletu.

Shodných znaků mají oba případy hodně. V obou případech...

  1. šlo o velké civilní letadlo, kde našlo smrt bezmála 300 nevinných a nezúčastněných lidí.
  2. se jednalo o souhru náhod a lidských pochybení.
  3. se to stalo v místě válečného konfliktu.
  4. svou roli sehrál stres, způsobený časovým tlakem.
  5. byla na druhé straně představa nepřátelského vojenského letounu, tedy legitimní vojenský cíl.

Ad 1. V první řadě je třeba zdůraznit, že v obou případech byli obětí nevinní lidé, kteří s daným konfliktem neměli nic společného. Když nasednu do letadla, chci se někam přepravit. Nějaký konflikt, který mezi sebou mají dvě party místních bláznů, mi je v podstatě ukradený. Takže základní rámec obou případů je smrt tříset nevinných a nezúčastněných lidí. To je třeba mít na paměti v první řadě.

Ti lidé o konflikt nestáli, nechtěli se ho účastnit, avšak byli do něj ke své smůle zataženi arogantními idioty, kteří nerespektují lidský život.

Ad 2. Jak iránský let, tak i ten malajsijský přivedla do dráhy střele souhra náhod a lidských pochybení.

  • V prvním případě se let o půl hodiny zdržel.
  • Ve druhém zavedla letoun nad kritickou oblast bouřka, které se piloti vyhýbali.
  • V prvním případě se kapitán fregaty, spolu se svou posádkou dopustil řady přehmatů - špatně vyhodnotili změnu výšky letounu, pro varování nepoužili kód z odpovídače, navíc se nechali vtáhnout do iránských výsostných vod, kde neměli co dělat.
  • Ve druhém případě (pokud se budeme držet dané hypotézy) si zjevně obsluha kompletu spletla civilní let s možným vojenským cílem, kterým měl být další Antonov An-26 ukrajinské armády.

V úvahu by se dal vzít i fakt, že zatímco americká fregata má zpravidla perfektně vycvičenou posádku a kapitán zcela jistě absolvoval nějakou prestižní namořní akademii absolvoval USNA v Annapolisu v Marylandu, proruští separatisté jsou vesměs spíš amatéři, kterým možná radí pár ruských profesionálů.

Ad 3. Oba případy provázel dosti krutý válečný konflikt. V prvním případě šlo o válku mezi Iránem a Irákem, ve druhém případě jde o občanskou válku na Ukrajině mezi východem a západem. V obou případech však šlo o válečný konflikt, což tak jako tak všechny operace víceméně legitimizuje a sestřelení civilního letadla posouvá z kolonky terorismus do kolonky politováníhodný omyl, chyba operátora anebo také nešťastná náhoda.

Ad 4. Kapitán americké fregaty byl pod časovým presem. Podle všech indícií se chystal letecký útok na jeho loď a nebyl čas ověřovat každý detail. Ověřil sice databázi civilních letů, ověřil rychlost, výšku a vzal v úvahu další faktory, avšak časový pres mu nedovolil ověřit hlášení operátora o klesání letadla, které bylo vadné.

Separatisté zase byli pod časovým presem v podobě potenciálního vojenského cíle, který by mohl uniknout.

Obě strany jednaly pod tlakem a kvůli tomu udělaly chyby, které vedly k fatální situaci.

Ad 5. Je potřeba vzít v úvahu, že jak obrana před potenciálním útokem vojeského letounu, tak i útok na potenciální vojenský letoun jsou legitimní motivy ve válečném konfliktu. Nelze říci, že jedni se jen bránili, zatímco druzí útočili. Jedná se o válku. V té je útok stejně legitimním strategickým prvkem jako obrana. Motivy samotné války pak jsou pro daný případ irelevantní. V daném kontextu prostě jedna z bojujících stran udělala chybu a zabila 300 nezúčastněných lidí, zpravidla občanů jiných států.

Důsledky mohou být zničující pro obě strany, když do konfliktu v důsledku této události vstoupí strana třetí, která se touto událostí cítí být poškozena. Anebo nemusí být žádné. Tak jako tak jde však stále o politováníhodný omyl, a pak už jen záleží na tom, kdo to provedl - tedy zda bude potrestán, anebo zda poškozené třetí strany sklapnou podpatky, protože co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. A to je podstata i tohoto případu, protože zatímco kapitán americké fregaty za sestřel civilního letadla dostal metál, separatisté za to samé s největší pravděpodobností dostanou po držce.

Edit 1:

Zapomněl jsem včera na jeden podstatný detail, který vyplývá ze zprávy vyšetřovací komise Američanů. Admirál Fogarty uvedl, že Írán musí nést zodpovědnost za rizika vyplývající z provozování osobní letecké dopravy v těsné blízkosti válečného konfliktu. Srovnejte se situací na Ukrajině, kdy ukrajinská vláda i média tuto odpovědnost jednoznačně odmítají.

Edit 2:

Sidney Siska v komentářích rozporuje fakt, že kapitán fregaty neoprávněně zavedl svou loď do iránských výsostných vod. Opět vycházím ze závěrů vyšetřování, kdy sám kapitán prohlásil, že jeho reakce byla přehnaná. To, že se nacházel 4 kilometry hluboko v iránském prostoru, je fakt. To, že ho tam zavedla útočící iránská plavidla je také fakt. Je to tedy sporný bod, nicméně na celkové míře zavinění to nic nemění.

Autor: Jiří Krákora | neděle 20.7.2014 3:30 | karma článku: 24.13 | přečteno: 1615x

Další články blogera

Jiří Krákora

Šípáci jako sluníčkáři?

Českými sociálními sítěmi nedávno proběhla taková zpráva, že Rychlé šípy byli sluníčkáři ještě předtím, než to bylo cool. To jako vážně?

11.8.2017 v 1:05 | Karma článku: 34.35 | Přečteno: 1169 | Diskuse

Jiří Krákora

Tahle země není pro extrémisty

Přátelé, stručně, neboli briefly, k dnešnímu happeningu, který se dnes udál na Staroměstském náměstí.

21.8.2016 v 22:37 | Karma článku: 34.88 | Přečteno: 1469 | Diskuse

Jiří Krákora

Nedělejte z Britů blbce

Okolo brexitu se stále více dozvídáme, kdo je kdo. U českých novinářů to nepřekvapivě dopadá poměrně jednoznačně. Zjevně všichni chodili do stejné školy a učili se stejné techniky manipulace.

28.6.2016 v 14:00 | Karma článku: 43.75 | Přečteno: 6668 | Diskuse

Jiří Krákora

Žádám zrušení referenda

Jakožto nesprávně informovaný občan uznávající autority žádám zrušení referenda a návrat do stavu před ním.

26.6.2016 v 21:15 | Karma článku: 47.60 | Přečteno: 11210 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Zdeňka Ortová

Co si těsně před volbami myslím o voličích

...a co si těsně před volbami myslím o politicích? Ať se nám to líbí či ne, politika hýbe našimi životy. Aby panovala spravedlivá rovnováha, naším privilegiem je, hýbat životy politiků.

19.10.2017 v 2:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Pavel Strunz

Modré – nebo světlé zítřky? Díl první: Quo vadis, Evropská unie?

Odpověď vystřelím hned na začátku: EU směřuje nezadržitelně k federaci. Juncker, Mackron, Merkelová - všechny hlavní postavy Evropské unie vyjadřují totéž, jen možná trochu jinými slovy.

18.10.2017 v 23:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 |

Jan Lunga

Jsou odvody na zdravotní a sociální pojištění pro firmy nějakým trestem?

Některé strany mají ve svých programech návrh na snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Je to sice pěkné, ale málo reálné, ale hlavně pro to není důvod.

18.10.2017 v 23:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Vojtěch Halamíček

Skutečně svobodné volby

Už víte, koho budete volit? Ne, neptám se Vás na jméno politické strany, hnutí nebo konrétního lídra.

18.10.2017 v 22:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 |

Bohumír Šimek

Nemáme a nedáme

Nemáme peníze na zdravotní péči. Stát je odmítá přidat a občan je přidat nesmí. Na beton a na přístroje v nemocnicích je peněz dost. K čemu nám budou přístroje bez lékařů a bez sester?

18.10.2017 v 22:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2594

Jsem hrdý bílý, heterosexuální muž. Tak trochu šovinista, ale zároveň gentleman ze staré školy.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.